Zvětšit (Ctrl + "+")

Zmenšit (Ctrl + "-")

banner

Obecné informace

Podání žádosti o informaci podle zákona č. 106/1999 sb.

V tomto článku naleznete informace o tom, jakým způsobem lze podat žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím k povinnému subjektu „Vězeňská služba České republiky“.

Žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, lze podat ústně nebo písemně:

  1. osobně na podatelně Generálního ředitelství Vězeňské služby České republiky nebo její organizační jednotky
  2. písemně na adrese organizace
  3. elektronicky na adrese elektronické podatelny
  4. prostřednictvím datové schránky organizace

Pro účely podání žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Vězeňskou službou České republiky lze využít strukturovaný formulář uvedený v rubrice Formuláře.

Při podávání písemných žádostí o poskytnutí informace postupujte podle §14 zákona 106/1999 Sb.:

§ 14

Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace

(1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjekt.

(2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno,
příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

(3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny povinného subjektu, pokud ji povinný subjekt zřídil. Pokud adresa elektronické podatelny není
zveřejněna, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektu.

(4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

Omezení práva na informace

Omezení práva na informace ve vztahu k činnosti Vězeňské služby České republiky.

Ve vztahu k poskytování informací je upravena rovněž možnost povinného subjektu informaci v zákonem stanoveném případě odepřít. Takové oprávnění je upraveno zejména § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů („InfZ“), § 9 (Ochrana obchodního tajemství), § 10 (Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů) a § 11 (Další omezení práva na informace).

Vyjma uvedeného výčtu je omezení práva na informace týkající se činnosti Vězeňské služby mj. upraveno rovněž zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, např. v § 23a odst. 3 nebo v odst. 13 takto:

(3) Údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody Vězeňská služba poskytuje na žádost

  1. orgánům činným v trestním řízení a zpravodajským službám České republiky,
  2. soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti a zpravodajským službám České republiky,
  3. správním orgánům a Rejstříku trestů, pokud je potřebují pro svou činnost,
  4. jiným osobám, pokud na poskytnutí informace osvědčí právní zájem a jejímu sdělení nebrání zvláštní zákon.

(13) Vězeňská služba neposkytuje podle zvláštního právního předpisu 9) údaje vedené pro účely evidence podle odstavce 1, informace, které souvisí s ochranou a obranou objektů, ve kterých je vykonávána zabezpečovací detence, vazba a trest odnětí svobody, o vozidlech užívaných k přepravě vězněných osob a o způsobu a rozsahu ochrany a střežení osob.

§23a odst. 3 tak upravuje poskytování informací (konkrétně o vězněných osobách) jako lex specialis k § 2 odst. 3 InfZ, což znamená, že přímo upravuje poskytování takových informací a tudíž na ně nelze aplikovat principy svobodného přístupu k informacím.

§ 23a odst. 13 pak přímo vymezuje oblast informací, které Vězeňská služba, jako povinný subjekt, neposkytuje a tudíž jsou vyloučeny z informační povinnosti. Takovými informacemi jsou například právě údaje z evidencí vedených Vězeňskou službou o vězněných osobách, což bývá velmi častá oblast zájmu žadatelů.

_________________
9) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Sazebník úhrad za poskytování informací

Vězeňská služba České republiky vyhlašuje v souladu s Instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. 20/2011, kterou se stanoví sazebník úhrad za poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, sazebník úhrad.

Opravné prostředky podle zákona č. 106/1999 Sb.

V tomto článku naleznete informace o možném uplatnění opravných prostředků ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím

Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů („InfZ“), lze uplatňovat následující opravné prostředky ve vazbě na činnost povinného subjektu „Vězeňská služba České republiky“:

Odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti (§ 16 InfZ)

Odvolání lze podat proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti (části žádosti), a to ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí o odmítnutí žádosti (části žádosti).
Odvolání se podává k nadřízenému orgánu prostřednictvím povinného subjektu, který napadené rozhodnutí oodmítnutí žádosti vydal. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit.

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (viz. § 16a zákona)

Na postup při vyřizování žádosti o informace lze podat stížnost.
Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjekt písemný záznam.
Stížnost se podává u povinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne doručení sdělení nebo uplynutí lhůty pro poskytnutí informace.
O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.

Struktura povinného subjektu ve vztahu k řízení o opravném prostředku

I. stupeň II. stupeň
Vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, Akademie Vězeňské služby, Střední odobrné učiliště Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, odbor správní
Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, odbor správní Ministerstvo spravedlnosti České republiky

Lhůty a počítání času ve vztahu k informačnímu zákonu

Zde naleznete bližší informace k systematice počítání lhůt ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ).

Počítání lhůt při vyřizování žádostí podle InfZ vychází ze správního řádu (§ 39 a § 40 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Lhůty (tzv. pořádkové) jsou InfZ stanoveny takto (lhůta do):

 Poskytnutí informace 15 dnů
 Výzva k upřesnění (doplnění) žádosti 7 dnů
 Informace o prodloužení lhůty pro vyřízení žádosti 7 dnů
 Doplnění žádosti žadatelem  30 dnů
 Prodloužení lhůty pro poskytnutí informace povinným subjektem až o  10 dnů
 Oznámení o povinnosti hradit náklady žadatelem 15 dnů
 Zaplacení požadované úhrady nákladů žadatelem 60 dnů
 Podání odvolání 15 dnů
 Autoremedura (povinný subjekt) 15 dnů
 Předložení odvolání nadřízenému orgánu 15 dnů
 Rozhodnutí o odvolání nadřízeným orgánem 15 dnů
 Rozhodnutí o rozkladu 15 dnů
 Podání stížnosti 30 dnů
 Autoremedura (povinný subjekt) 7 dnů
 Předložení stížnosti nadřízenému orgánu 7 dnů
 Rozhodnutí o stížnosti nadřízeným orgánem 15 dnů
 Vyřízení žádosti na základě rozhodnutí o stížnosti 15 dnů

K počítání času

Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (den doručení). Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu nebo je.li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně.

Nabytí právní moci

Rozhodnutí nabývá právní moci dnem následujícím po dni, kterým skončil běh lhůty pro podání opravného prostředku proti takovému rozhodnití povinného subjektu.

Právní moci

Povinný subjekt uveřejňuje datum nabytí právních mocí jednotlivých rozhodnutí.

2015

Číslo jednací Datum nabytí právní moci
 VS
 VS

2014

Číslo jednací Datum nabytí právní moci
 VS
 VS

Zákon č. 106/1999 Sb.

Úplné znění zákona 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.